Jak vaříme pivo

Kvalitní voda ze svatého Křemešnického kopce se rozmíchá s příslušným množstvím českého rozšrotovaného sladu. Toto dílo se za určitých teplot a stálého míchání vaří, přičemž se škroby převádějí na cukry. Tomuto procesu se říká rmutování. Po uvaření rmutu se z rozšrotovaného uvařeného sladu vyluhuje roztok, který nazýváme sladinka, do které přidáme žatecký chmel a opět vaříme. Po dovaření nám zbude rozšrotovaný slad tj. odpad, kterému se říká mláto a dovařená mladina. Mladinu zchladíme a odvedeme na spilku do otevřených kvasných kádí, kde přidáme pivovarské kvasnice. Na spilce mladina prokváší spodním kvašením zhruba jeden týden. Po prokvašení je samospádem (bez použití čerpadel) přepuštěna do ležáckých tanků v hloubce 13m, kde zraje 6 až 8 týdnů. Z těchto tanků se přečerpává přes jemný křemenový filtr, kterým jsou odděleny zbývající kvasinky do přetlačeného tanku. Někdy se tento proces může vynechat a můžeme stočit pivo, kterému říkáme nefiltrované. Z přetlačného tanku je dopravováno přes mikrobiologický filtr, zachytávající i ty nejmenší zbytky kvasinek do lahví a sudů. Pokud pivovar používá tento filtr a dodržuje hygienu, není třeba aplikovat drastickou pasterizaci.

V jiných pivovarech bývá pivo vařeno obdobným způsobem, avšak jen do fáze „mladiny". Většina velkých pivovarů nepoužívá spilku a ležácké tanky. Aplikuje jednofázový způsob kvašení, kdy je zchlazená mladina čerpadly odváděna do cylindrokónických tanků, kde pomocí pivovarských kvasnic a chemických přísad probíhá prokvašení a kvašení společně a to pouze několik dnů. Z C.K. tanků je pivo přečerpáváno přes filtrační jednotku a H.G.B. do přetlačného oddělení. Na varně se zpravidla vaří pouze jedno pivo (např. 13 a H.G.B. jej pak ředí vodou na příslušnou stupňovitost). Z přetlačného oddělení je pivo čerpáno přes průtokovou pasterizační jednotku, kde je rychle zahřáto na devadesát stupňů a rychle zchlazeno. Při tomto procesu v pivu dochází k velkým změnám. Poté je stáčeno do lahví a sudů.